Výsledky
Hlavním výsledkem bakalářské práce jsou dvě videa v rozlišení 1080 × 1920 px, která jsou namapována na reálný 3D model Olomouckého kraje o přibližné velikosti 2 × 1,3 m a měřítku 1 : 65 000. Video pro širokou veřejnost, které má za cíl motivovat návštěvníky, například dnů otevřených dveří, aby se přihlásili ke studiu oboru Geoinformatika a kartografie, má celkovou stopáž 1 minutu a 55 sekund. Druhé video, jež má za cíl přiblížit realitu povodní ze září 2024, má celkovou stopáž 1 minutu a 36 sekund.
Obě videa se od sebe liší hlavně jejich obsahem komentáře (voice overu). Zatímco video pro laickou veřejnost zdůrazňuje, proč je dobré obor geoinformatiky a kartografie studovat, co vše lze v tomto oboru vytvořit a jakým způsobem, video pro odbornější publikum se zaměřuje na vysvětlení reliéfu Olomouckého kraje a jeho specifik prostřednictvím chování vody v krajině. S tímto faktem souvisí i použití rozdílných AI hlasových modelů. Ve videu pro laickou veřejnost je použit hlasový model s názvem „Jana“, který je definován jako vřelý, sebevědomý a profesionální. Ve videu pro odborné publikum je použit hlasový model s názvem „Anet“, který je definovaný jako mladistvý a živý. Základní srovnání parametrů a obsahového zaměření obou vytvořených audiovizuálních děl je přehledně shrnuto v následující tabulce.
Srovnání parametrů a obsahu výsledných videí
| Kritérium | Video pro širokou veřejnost | Video pro odborné publikum |
|---|---|---|
| Délka videa (stopáž) | 1:55 | 1:36 |
| Cílová skupina | Potenciální uchazeči o studium (žáci ZŠ a SŠ), jejich rodiče, návštěvníci dnů otevřených dveří. | Středoškolští studenti geografie se základním povědomím o hydrologii a meteorologii. |
| Hlavní cíl | Propagace oboru, motivace ke studiu, upoutání pozornosti a vyvolání zájmu o geoinformatiku. | Edukace, analýza vlivu morfologie reliéfu na průběh meteorologických a hydrologických jevů. |
| Hlasový profil AI (ElevenLabs) | Profil „Jana“ – vřelý, sebevědomý a profesionální (navození důvěry). | Profil „Anet“ – mladistvý a živý (udržení pozornosti u odbornějšího výkladu). |
| Klíčová vizualizovaná data | Základní pokryv krajiny, dopravní infrastruktura, simulace povodní, světelné znečištění (antropogenní vlivy). | Typologie říční sítě (Morava vs. Bělá), srážkové normály (1991–2020), průběh povodní ze září 2024. |
| Celkové pojetí a charakter | Vizuálně atraktivní, celkově zjednodušené pro snazší pochopení, důraz na celkový estetický dojem. | Faktograficky nasycené, analytické, s důrazem na přesnou lokalizaci a prostorové souvislosti jevů. |
Výsledky simulace povodní vytvořených pomocí softwaru HEC-RAS vypadají vizuálně velmi věrohodně. Správnost výsledku simulace byla porovnána s již existující statickou vizualizací povodní a s oficiálními mapami záplavových území poskytovanými Českým hydrometeorologickým ústavem (Záplavová území ČR). Hydrologická simulace sloužila jako podklad pro prostorovou animaci a popularizační vizualizaci. Nebyla zamýšlena jako náhrada odborného povodňového modelu.
Pomocí softwaru MadMapper a jeho funkcí Warping points a nahraného virtuálního modelu kraje ve formátu OBJ se podařilo obraz přilnout na fyzický 3D model. Nicméně kvůli členitosti modelu, především v oblasti Jeseníku, a umístění projektoru dochází v některých oblastech k vrhání stínu modelu. Ze vzdálenosti, odkud bude divák video sledovat, a vzhledem k dynamičnosti videa však není v jeho silách tento nedostatek okem zachytit.
Výsledná videa namapovaná na model byla vyexportována do zařízení MiniMad, které umožňuje jejich přehrávání ve smyčce bez použití dalšího zařízení. Video se tedy samo spustí po zapnutí projektoru.
Výstupy generované nebo konzultované pomocí AI byly autorem dále kontrolovány, upravovány a začleněny do práce na základě vlastního odborného posouzení.
