DATOVÉ A MAPOVÉ VIZUALIZACE MAPOVÁNÍ KULTURNÍCH A KREATIVNÍCH ODVĚTVÍ OKRESU OLOMOUC
DATA AND MAP VISUALIZATIONS MAPPING OF CULTURAL AND CREATIVE INDUSTRIES IN THE OLOMOUC DISTRICT
  • Logo

Vizualizace

Všechny statické přílohy ke stažení zde.

  • ⬇ Stáhnout

Mapové vizualizace

Anamorfóza

Kartografická anamorfóza je metoda tematické kartografie založená na účelové, abstraktní deformaci geometrické kostry mapy, tedy jejího polohopisu a obsahu, prostřednictvím matematické nebo logicko-grafické transformace. Cílem této deformace je zvýraznění tematického obsahu mapy. Prostorové charakteristiky, jako jsou plocha či vzdálenosti, jsou při této metodě záměrně upravovány podle hodnot zobrazovaného jevu. Tím dochází ke snížení klasické polohové přesnosti mapy ve prospěch lepšího vizuálního vyjádření sledované informace (Masarykova univerzita, 2008).

Vhodnost

  • Nevhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Žádné

Nevýhody

  • Mapu nelze smysluplně vytvořit
  • Minimální výpovědní hodnota
  • Nepřehlednost pro uživatele

Bodové znaky

Metoda bodových znaků slouží k znázornění objektů, jejichž skutečné rozměry jsou v daném měřítku mapy natolik malé, že je nelze zobrazit v půdorysném průmětu. Za mezní lze považovat situaci, kdy rozměr objektu nepřesahuje přibližně 0,5 × 0,5 mm v mapě; v takovém případě je objekt reprezentován bodem.

Bodové znaky tedy vyjadřují objekty, které není možné nebo účelné znázornit plošně či liniově. V praxi bývá jeden typ znaku zpravidla použit pro skupinu příbuzných objektů.

Podle charakteru grafického vyjádření lze bodové znaky rozdělit (Dra 1983) na geometrické, symbolické, obrázkové a alfanumerické.

Geometrické znaky jsou tvořeny jednoduchými geometrickými obrazci. Poloha objektu je obvykle určena středem znaku, případně středem jeho základny. Symbolické znaky představují modifikaci geometrických tvarů, které nesou určitý význam. Typickým příkladem je symbol letadla pro letiště nebo kotvy pro přístav. Obrázkové znaky využívají zjednodušené kresby konkrétních objektů. Nejčastěji se uplatňují v mapách určených široké veřejnosti. Alfanumerické znaky jsou tvořeny písmeny nebo čísly a využívají se především v tematických mapách, například v geologii (Konečný a kol., 2008).

Vhodnost

  • Statická forma: částečně vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy
  • Interaktivní forma: vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Metoda zachovává přesnou polohu bodů
  • Body lze obarvit dle libovolného atributu

Nevýhody

  • Ve statické formě se při větším množství zobrazovaných dat snižuje přehlednost, nutné zvážit jejich množství a při větším počtu dat zvážit, zda přínosy většího množství dat převažují nad nevýhodami

Obalová zóna

Obalová zóna je kartografický a analytický nástroj, který vymezuje území v určité pevně stanovené vzdálenosti od zvoleného geografického objektu (např. bodu, linie nebo plochy). Výsledkem je plocha, která reprezentuje okolí daného prvku v definovaném dosahu. Obalové zóny se využívají například při analýze dostupnosti, vlivu jevů v prostoru nebo při modelování dopadů vybraných objektů na okolní území.

Vhodnost

  • Částečně vhodná pro interaktivní formu dashboardu
  • Vhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost
  • Vhodnost pro média a veřejnost
  • Vhodná do všech míst, kde je třeba jednoduchá a přehledná vizualizace

Nevýhody

  • Pro stakeholdery možná až moc orientační vizualizace v některých případech
  • Vzdálenosti počítány pouze „přímou čarou“

Dasymetrická metoda

Dasymetrická metoda je kartografická metoda sloužící ke znázornění plošně vztažených (relativních) dat, obvykle členěných do třídních intervalů. Využívá podobné vyjadřovací prostředky jako metoda plošných znaků, avšak její hlavní důraz spočívá ve vymezení a zobrazení skutečné prostorové variability sledovaného jevu.

Na rozdíl od kartogramu nejsou územní jednotky předem pevně stanoveny (např. administrativní celky), ale vznikají až na základě analýzy prostorového rozložení jevu. Metoda tak umožňuje podrobnější zachycení jeho vnitřní diferenciace a vytváří realističtější vymezení hranic intenzit jednotlivých oblastí. Ve srovnání s metodou izolinií může docházet i ke kontaktu oblastí s výrazně odlišnými hodnotami. Nevýhodou metody je vyšší náročnost její konstrukce (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Nevhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Žádné

Nevýhody

  • Náročná tvorba, aby výsledek bylo vůbec možné za dasymetrickou metodu alespoň čistě pragmaticky a technicky považovat
  • V pravém slova smyslu jí takřka nelze vytvořit kvůli nevhodnému typu dat

Metoda gridu

Grid map (mřížková mapa) je kartografická metoda, při níž je zobrazené území překryto pravidelnou sítí vodorovných a svislých linií, která jej rozděluje na stejně velké buňky. Tyto buňky slouží k jednoznačné prostorové lokalizaci, organizaci dat nebo k zobrazení hodnot v pravidelném rastru (Collins dictionary, 2026).

Vhodnost

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Není agregovaná do administrativních jednotek, mohou vzniknout přesnější nebo zajímavější výsledky
  • Oproti Wurmanovým tečkám přehlednější i pro laiky

Nevýhody

  • Žádné

Heatmapa

Heatmapa (metoda intenzity jevu) je typ vizualizace prostorových dat, která převádí bodová data na spojitou barevnou plochu, kde barva vyjadřuje hustotu nebo intenzitu výskytu jevů v dané oblasti (ArcGIS Developers, 2025).

Vhodnost

  • Případová studie storymapa: vhodná ve statické i interaktivní formě
  • Případová studie dashboard: nevhodná
  • Případová studie datová karta: částečně vhodná

Výhody

  • Jednoduchost, přehlednost, vhodnost pro veřejnost

Nevýhody

  • Vizualizace zejména orientační, méně vhodné pro stakeholdery
  • Při potřebě znát konkrétní hodnoty nutno využít analýzu Kernel density (složitější tvorba), heatmapa jako styl symbologie neposkytuje hodnoty
  • V interaktivní formě nízká přidaná hodnota interaktivitou

Kartogram

Kartogram je jednoduchá tematická mapa, v níž je základem kartografický areál, který slouží jako nositel jedné (případně více) kvantitativních charakteristik. Tyto hodnoty musí být vyjádřeny relativně, tedy vztaženy k jednotce plochy daného územního celku (Voženílek, 2001). Podstatou kartogramu je znázornění jevů prostřednictvím relativních hodnotových ukazatelů, které umožňují vzájemné srovnání jednotlivých územních celků. Kvantitativní data jsou proto vždy přepočítána na jednotku plochy. (Kaňok, 1999).

Vhodnost

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy
  • Přehlednost, jednoduchost

Nevýhody

  • Žádné

Kartodiagram

Kartodiagramy jsou tematická mapová díla sloužící ke znázornění kvantitativních údajů, především absolutních hodnot jevu. Mají široké uplatnění v oborech pracujících s prostorovými daty, jako je ekonomie, demografie, humánní i fyzická geografie a další disciplíny.

Metoda kartodiagramu je vhodná zejména pro srovnání konkrétních hodnot v jednotlivých územních jednotkách, například počtu obyvatel, objemu výroby nebo bilance dovozu a vývozu. Tyto hodnoty jsou v mapě vyjádřeny prostřednictvím diagramů, jejichž velikost je úměrná zobrazeným datům.

Diagramy mohou být umístěny k bodu, linii nebo ploše (areálu) v závislosti na charakteru zobrazovaného jevu. Základním předpokladem metody je práce s absolutními daty a jejich jednotné zpracování v rámci celé mapy. Pro konstrukci diagramů se využívají zejména proporcionální nebo stupňované (gradované) škály (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Statická forma: nevhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy
  • Interaktivní forma: vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Nejlepší možnost prostorového zobrazení struktury dat
  • Možnost znázornění dalšího (kvantitativního) ukazatele (velikostí diagramu)

Nevýhody

  • Ve statické formě velká omezení týkající se velikosti a čitelnosti diagramů
  • Pokud jsou diagramy příliš malé, nebude čitelná struktura uvnitř diagramu, v opačném případě bude u menších obcí diagram zakrývat její velkou část
  • ArcGIS Online tento styl symbologie nepodporuje

Plošné znaky

Plošný (areálový) kartografický znak představuje významný vyjadřovací prostředek. Jeho časté využití souvisí s existencí velkého množství jevů, které mají plošný (areálový) charakter a lze je tímto způsobem vhodně znázornit. Plošný znak může být při znázorňování prostorových jevů využit několika způsoby. Buď jako samostatný vyjadřovací prostředek v rámci metody plošných znaků nebo jako součást složitějších vyjadřovacích prostředků v rámci různých kartografických metod, například kartogramu, kartografické anamorfózy, dasymetrické metody či tečkové metody (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Interaktivní forma: částečně vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy
  • Statická forma, datová karta: vhodná
  • Statická forma, storymapa: částečně vhodná

Výhody

  • Přehlednost výsledné mapy při použití
  • V kombinaci se strukturním kruhovým diagramem vhodná alternativa do statických vizualizací pro zobrazení struktury dat v území

Nevýhody

  • Málo možností použití na dostupných datech
  • V interaktivní formě nižší přidaná hodnota interaktivitou mapy

Nepravý kartogram

Viz kartogram.

Kartogram - rastr

Viz kartogram.

Směrodatná elipsa

Směrodatná elipsa je kartografická metoda sloužící ke grafickému znázornění prostorové distribuce dat. Vyjadřuje směr a míru jejich rozptylu kolem průměrného (středového) bodu, a umožňuje tak analyzovat prostorovou orientaci a koncentraci sledovaného jevu (Mitchell, 2005).

Vhodnost

  • Případová studie storymapa: vhodná v interaktivní i statické formě
  • Případová studie datová karta: částečně vhodná
  • Případová studie dashboard: vhodná

Výhody

  • Jednoduchá, přehledová, vhodná pro veřejnost

Nevýhody

  • V interaktivní formě nízká přidané hodnota oproti statické formě
  • U datových karet pro média jsou pravděpodobně preferovanější vizualizace

Metoda teček

Metoda teček je kartografická metoda sloužící k vyjádření absolutních hodnot jevů. Původně byla vyvinuta pro znázornění hustoty zalidnění prostřednictvím matematicky stanoveného počtu teček jednotné velikosti a váhy, přičemž každá tečka reprezentuje určité množství sledovaného jevu. Termín „tečková metoda“ se v některých případech používá jako synonymum, avšak může být zaměňován s bodovou metodou, proto je vhodnější označení „metoda teček“.

V současnosti se tato metoda využívá především pro znázornění nerovnoměrně rozmístěných, nespojitých jevů, zejména demografických a sociogeografických, jako je hustota zalidnění, pěstování zemědělských plodin nebo rozloha orné půdy. Výhodou metody je její vysoká názornost, nevýhodou pak omezená možnost kombinace s jinými kartografickými metodami. Pro znázornění prostorové distribuce jevů uvnitř sledovaných územních jednotek patří mezi nejvhodnější metody tematické kartografie (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Případová studie storymapa: částečně vhodná ve statické i interaktivní formě
  • Ostatní případové studie: vhodná ve statické i interaktivní formě

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost
  • Možnost tvořit za menší než na mapě zobrazované administrativní členění

Nevýhody

  • Veřejnost může mást, že tečky nezobrazují přesnou polohu zobrazovaného jevu

Wurmanovy tečky

Wurmanovy tečky jsou kartografická metoda sloužící ke znázornění hustoty jevu pomocí kruhových symbolů umístěných na pravidelné mřížce. Velikost a případně výplň těchto symbolů vyjadřuje hodnotu sledovaného jevu v dané prostorové jednotce, například počet obyvatel (Ekenes, 2022).

Vhodnost

  • Vhodná pro interaktivní formu dashboardu
  • Nevhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Není agregovaná do administrativních jednotek, ale do pravidelné struktury, díky tomu mohou být přesnější nebo zajímavější výsledky

Nevýhody

  • Poměrně neobvyklý způsob vizualizace
  • Zejména u médií a veřejnosti obtížnější interpretace
  • U těchto cílových skupin existuje mnoho vhodnějších vizualizací

Metoda izolinií

Metoda izolinií patří mezi nejstarší a zároveň nejpropracovanější metody tematické kartografie, což souvisí zejména s jejím historickým využitím pro znázornění výškopisu prostřednictvím vrstevnic již od 19. století. Izolinie je čára spojující místa se stejnou hodnotou sledované veličiny. Tato metoda je vhodná především pro znázornění spojitých jevů, jako je nadmořská výška, teplota vzduchu nebo tíhové zrychlení (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Nevhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Žádné

Nevýhody

  • Mapu nelze smysluplně vytvořit, výsledek je velmi nepřehledný
  • Nelze poznat, jaké oblasti mají vyšší hodnoty než izolinie a jaké naopak nižší, obtížné vymezení základních intervalů

Barevné vrstvy

Metoda barevných vrstev je do určité míry podkategorií metody izolinií. Od ní se odlišuje tím, že prostor mezi jednotlivými izoliniemi je vyplněn barvami podle předem stanovené barevné stupnice (Voženílek a Kaňok, 2011).

Vhodnost

  • Částečně vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Možnost využití síťových analýz

Nevýhody

  • Náročná tvorba, aby výsledek vůbec bylo možné považovat za barevné vrstvy
  • Velmi omezené množství a variabilitu rozsahu intervalů

Ostatní datové vizualizace

Bodový graf

Bodový graf zobrazuje pomocí bodů nespojitá data. Lze tak porovnat různé veličiny mezi sebou.

Vhodnost

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost

Nevýhody

  • Žádné

Krabicový graf

Krabicový graf (angl. box plot) je grafický nástroj sloužící k znázornění rozložení dat spojité proměnné. Umožňuje přehledně zobrazit střední hodnotu, variabilitu a celkový rozptyl dat. Zároveň umožňuje identifikaci odlehlých hodnot a poskytuje základní vizuální informaci o tvaru distribuce dat, například při posuzování její normality (SAS INSTITUTE, 2026).

Vhodnost

  • Případová studie dashboard, statická forma: vhodná
  • Případová studie dashboard, interaktivní forma: částečně vhodná
  • Nevhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Zobrazení rozložení hodnot datového souboru

Nevýhody

  • Při vizualizacích třeba odstranit extrémní záznamy (např. Olomouc nebo všechny ORP), protože znehodnocují výpovědní hodnotu zbylých záznamů
  • Obtížná interpretace u veřejnosti a médií

Časová osa

Časová osa je grafický prostředek sloužící k chronologickému znázornění událostí v čase. Události jsou uspořádány podél časové osy, obvykle v lineárním směru, která reprezentuje časový průběh (Encyclopaedia Britannica, 2026).

Vhodnost

  • Nevhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Je vidět změny v čase

Nevýhody

  • V dostupných datech mezi sebou lze porovnávat pouze dva roky
  • Jednotlivé kategorie KKO si napříč lety mnohdy neodpovídají

Histogram

Histogram je statistický grafický nástroj sloužící k znázornění rozdělení (distribuce) dat. Využívá sloupcový graf se stejně širokými intervaly (třídami), přičemž výška jednotlivých sloupců odpovídá četnosti hodnot v daném intervalu. Histogram tak umožňuje přehledně zobrazit strukturu rozdělení sledované veličiny včetně její variability (Kupka, 1997).

Vhodnost

  • Případová studie dashboard, interaktivní forma: částečně vhodná
  • Nevhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Zobrazení četností hodnot

Nevýhody

  • Vhodná pouze pro stakeholdery
  • Nízká možnost využití
  • Neposkytuje zas tak moc důležitých informací

Korelační matice

Korelační matice je tabulkové znázornění korelačních koeficientů mezi jednotlivými proměnnými. Každá buňka matice vyjadřuje míru korelace mezi dvojicí proměnných. Tento nástroj se využívá pro přehledné shrnutí vztahů v datech a jako vstup pro další statistické či analytické zpracování (Bock, 2025).

Vhodnost

  • Případová studie datová karta, statická forma: vhodná
  • Případová studie datová karta, statická forma: částečně vhodná
  • Nevhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Zobrazení závislosti jednoho atributu na jiném

Nevýhody

  • Při vizualizacích třeba odstranit extrémní záznamy (např. Olomouc)
  • Obtížná interpretace pro veřejnost

Výsečový graf

Výsečový graf je grafické znázornění struktury dat, v němž jsou jednotlivé složky celku reprezentovány výsečemi kruhu. Velikost jednotlivých výsečí odpovídá jejich relativnímu podílu na celku a je vyjádřena středovým úhlem.

Vhodnost

  • Případová studie dashboard, statická forma: částečně vhodná
  • Vhodná pro všechny ostatní hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost, známost
  • Zobrazení podílů a struktury

Nevýhody

  • V dashboardu je lepší zrovna použít interaktivní formu na úkor statické

Liniový graf

Spojnicový graf (angl. line chart) je grafický prostředek určený k znázornění časově nebo jinak postupně uspořádaných proměnných. Patří mezi nejpřehlednější způsoby zobrazení vývoje jevu v čase a je často využíván pro zobrazení trendů. Hodnoty jsou v grafu znázorněny jako body v souřadnicové soustavě a následně jsou spojeny úsečkami, čímž vzniká spojitá křivka vyjadřující průběh sledované veličiny (TIBCO Software Inc., 2026).

Vhodnost

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost, známost

Nevýhody

  • Žádné

Sloupcový graf

Sloupcový graf (angl. bar chart) znázorňuje data pomocí obdélníkových sloupců, jejichž délka odpovídá hodnotě zobrazované veličiny. Sloupce mohou být orientovány vertikálně nebo horizontálně. Horizontálně orientované varianty se někdy označují jako pruhové nebo řádkové grafy (Umíme informatiku, 2026).

Vhodnost

  • Vhodná pro všechny hodnocené cílové skupiny a formy

Výhody

  • Přehlednost, jednoduchost, známost
  • Možnost použít pro sledování změn v čase

Nevýhody

  • Žádné

Schéma

Schémata představují skupinu vizualizačních prostředků, které slouží k přehlednému znázornění kvalitativních a strukturálních vztahů mezi prvky. Jejich hlavním cílem není kvantitativní vyjádření dat, ale zjednodušené a srozumitelné zachycení organizace, vazeb nebo procesů (Masarykova univerzita, 2026).

Vhodnost

  • Případová studie dashboard: částečně vhodná ve statické i interaktivní formě
  • Ostatní případové studie: vhodná ve statické i interaktivní formě

Výhody

  • Přehlednost, doplněk k textu nebo k složitějším vizualizacím

Nevýhody

  • V případě jednodušších schémat nízká potřeba pro stakeholdery

Radarový graf

Radarový graf (angl. radar chart) je způsob grafického znázornění více proměnných (obvykle tří a více) v rámci jednoho dvourozměrného grafu. Každá proměnná je reprezentována samostatnou osou vycházející ze společného středu. Hodnoty jsou na jednotlivých osách vyznačeny a následně propojeny, čímž vzniká uzavřený polygonální tvar. Tento typ grafu umožňuje vizuální porovnání jednotlivých proměnných, identifikaci podobností, rozdílů i odlehlých hodnot (TIBCO Software Inc., 2026).

Vhodnost

  • Případová studie storymapa: částečně vhodná ve statické i interaktivní formě
  • Ostatní případové studie: vhodná ve statické i interaktivní formě

Výhody

  • Možnost porovnání mnoha atributů daných entit zároveň

Nevýhody

  • Neobvyklý vizualizace pro veřejnost
  • Ve statické formě omezené množství grafů přes sebe

Interaktivní vizualizace

Případové studie

Datové karty

Online případové studie

  • Storymapa pro veřejnost
  • Dashboard pro stakeholdery
  • Porovnávací mapa mezi lety 2015 a 2025

Menu

  • Úvod
  • Cíle práce
  • Současný stav řešené problematiky
  • Postup práce
  • Výsledky a výstupy
    • Textové shrnutí výsledků
    • Datové a mapové vizualizace
    • Rozhodovací strom
    • Poster
  • Závěr
  • Textová část bakalářské práce

Kontakt

Jan Sýkora

  • janct-sykora@seznam.cz
  • +420 776 824 981

Info o práci

Autor:

Jan SÝKORA

Vedoucí práce:

RNDr. Rostislav NÉTEK

Rok a místo vzniku:

Olomouc a Česká Třebová 2026

Pracoviště:

Katedra geoinformatiky

Přírodovědecká fakulta

Univerzita Palackého v Olomouci

© Jan SÝKORA, 2026. All rights reserved.
Design: HTML5 UP.